Když před 125 lety zakládali naši pradědové Sbor dobrovolných hasičů v Turkovicích, reagovali tak na potřebu kolektivní ochrany jak své, tak i svých obydlí, statků, hospodářských zvířat a dalšího majetku obecně.
V té době byla obec převážně zemědělskou, ve velké míře se skladovaly hořlavé zemědělské produkty – seno, sláma. Na stavbu domů bylo hojně používáno dřevo, střechy byly převážně doškové či z dřevěných šindelů a topilo se zejména pevnými palivy.
Hořlavé materiály tedy byly doslova všudypřítomné.
Ochrana před bleskem v podobě hromosvodu neexistovala.
Požární ochrana staveb a objektů byla v té době naprosto minimální.
V případě vzniku požáru se téměř vždy jednalo o zásadní problém, k hašení se používaly pouze základní prostředky – tlumice, lopaty, vědra s vodou.
Zcela chyběla koordinace, technika a systematické postupy.
Dobrovolní hasiči byli od roku 1900 základním kamenem požární ochrany v Turkovicích.
V roce 1901 se z peněz z pořádané sbírky podařilo zakoupit první ruční stříkačku.
Ta byla tažena koňmi, v případě požáru měli místní sedláci za povinnost uvolnit pár koní, který stříkačku i s hasiči na místo události táhl.
Boj s požáry tak začal být mnohem účinnější a organizovanější.
Stále měl však své limity, a to zejména v požární prevenci a v technických možnostech či vybavení, kterými dobrovolní hasiči disponovali.
Jak šel čas, postupně se měnil charakter obce…
Úroveň prevence a požární úrovně staveb se zvyšovala.
Hasiči mají k dispozici techniku a vybavení, se kterým jsou schopni rychle a účinně zasáhnout.
Díky dýchacím přístrojům se mohou pohybovat i uvnitř budov.
Počet požárů a též jejich následky postupně klesají.
Na druhou stranu ale narůstá potřeba individuální i kolektivní dopravy a s tímto nárůstem jdou ruku v ruce i nároky občanů na průjezdnost komunikací, stoupá počet dopravních nehod.
Počet obydlených domů se neustále zvyšuje.
Požadavky na komfort obyvatel včetně zajištění nestandardních technických úkonů a to i v neurgentních případech stoupají.
Rok od roku výkyvy počasí gradují do stále větších extrémů.
Zásahů hasičů u požárů je tedy dnes méně, než tomu bylo v minulosti.
Narostl ale počet zásahů v dalších oblastech.
Jedná se převážně o technické zásahy – odstranění spadlých stromů z komunikací, čerpání a odčerpávání vody, zásahy u dopravních nehod, asistence záchranné službě při transportu pacientů.
Setkali jsme se ale také s požadavky na řešení prasklého vodovodního potrubí, vyproštění vozidel, odchyt nebezpečného hmyzu a dalšími.
Během pandemie COVIDu jsme byli opakovaně vysíláni na pomoc do nemocnice v Kutné Hoře, pomáhali jsme zvládnout obří požár v Hřensku a spolupracovali jsme se Středočeským krajem při přepravě uprchlíků z Ukrajiny.
Dobrovolní hasiči jsou naprosto nenahraditelnou silou zejména v případě potřeby rychlého zásahu v místě svého působiště.
Zpravidla jsou u události jako první, umí rychle a účinně zasáhnout.
Dnešní spektrum činností dobrovolných hasičů ale nezahrnuje jen zásahy u mimořádných událostí.
Dobrovolní hasiči pomáhají v obci všude tam, kde je to třeba.
Umíme vyčistit dešťovou kanalizaci, pravidelně zaléváme veřejnou zeleň, zajišťujeme zdravotní a požární asistence, pořádáme tematické akce a vedeme dětský hasičský kroužek.
Pomáháme tak formovat naše děti a vést je k pohybu, respektu a spolupráci v týmu.
Abychom toto široké spektrum úkolů byly schopni zvládat i v budoucnu, potřebujeme rozšířit řady členů naší jednotky.
Podmínkou je dobrý zdravotní stav a hlavně chuť pomáhat.
Chcete-li se stát jedním z nás, dejte nám o sobě vědět na telefon 603400956 a přijďte v pátek po 19h na turkovickou hasičárnu.
Pokud se necítíte na řešení hasičských zásahů, ale přesto chcete být hasičům nápomocni, můžete u nás nalézt uplatnění i při jiných činnostech Sboru.
Na spolupráci se určitě domluvíme a nastavíme ji tak, aby to dávalo všem smysl.
Dejte nám o sobě vědět, rádi Vás přivítáme v našich řadách!
Za SDH Turkovice
Josef Brabec
Kdybys chtěl udělat z toho i třeba prezentaci nebo plakát, klidně řekni!