Když před 125 lety zakládali naši pradědové Sbor dobrovolných hasičů v Turkovicích, reagovali tak na potřebu kolektivní ochrany jak své, tak i svých obydlí, statků, hospodářských zvířat a dalšího majetku obecně.
V té době byla obec převážně zemědělskou, ve velké míře se skladovaly hořlavé zemědělské produkty – seno, sláma. Na stavbu domů bylo hojně používáno dřevo, střechy byly převážně doškové či z dřevěných šindelů a topilo se zejména pevnými palivy.
Hořlavé materiály tedy byly doslova všudypřítomné.
Ochrana před bleskem v podobě hromosvodu neexistovala.
Požární ochrana staveb a objektů byla v té době naprosto minimální.
V případě vzniku požáru se téměř vždy jednalo o zásadní problém, k hašení se používaly pouze základní prostředky – tlumice, lopaty, vědra s vodou.
Zcela chyběla koordinace, technika a systematické postupy.
Pokračovat ve čtení „Dobrovolný hasič – koníček i poslání, které má smysl“